Drezura
Slovo drezura je francouzského původu- dressage znamená původně vztyčit v přeneseném významu pak cvičit zvířata. Každý jezdecký kůň by měl procházet základy drezury. První zmínky o výcviku koní lze nalézt ve spisech, řeckého filozofa, historika a vojevůdce Xenofónta (žil přibližně v letech 430-355 př. n. l.). (jedná se o spisy Hippachikos- O povinostech velitele jízdy a Peri hippikés- O jezdectví:pozn. překl.) Xenofón jako první označil jezdectví za vědu a umění. Jeho myšlenky byly inspirací renesančním jezdcům v Itálii, kteří se živili zásady ,,klasického" jezdeckého umění. Na těch vyrostlo moderní umění jízdy na koni. Klasická pravidla jízdy byla většinou udržována jen armádou, v níž se vyskytovali také nejlepší a nejdisciplinovanější jezdci. Rovněž první drezúrní soutěže v 19.století byli vlastně určeny k porovnání vlastností nejlépe vycvičených důstojnických koní.
Cíl drezury
Cílem
drezury je harmonický vývoj koně a jeho schopností. Výsledkem je kůň
klidný, pružný, uvolněný a obratný, ale také důvěřivý, pozorný a
bystrý, čímž se dosáhne úplného souladu s jezdcem.
Tyto vlastnosti se projevují:
1.
Uvolněností a pravidelností chodů, souladem, lehkostí a nenuceností
pohybu, odlehčením předku a angažovaností zádě, která je zdrojem živého
kmihu, přijmutím udidla a podrobení se vždy a všude bez napětí a odporu.
2.
Kůň působí dojmem, že dělá dobrovolně vše, co je od něj požadováno.
Důvěřivě se podřizuje svému jezdci, zůstává dokonale rovný na rovné
čáře, je příslušně ohnut na křivkách.
3. Jeho krok je pravidelný,
uvolněný a nenucený. Klus je uvolněný, pravidelný, pružný, vznosný a
živý. Cval je plynulý, lehký a kadencovaný. Záď není nikdy neaktivní
nebo loudavá. Kůň reaguje na nejjemnější pobídky jezdce, a tak oživuje
všechny části těla.
4. V důsledku živého kmihu a ohebnosti kloubů,
které jsou prosté paralyzujícího účinku odporu, kůň poslouchá ochotně a
bez váhání a reaguje na různé pobídky klidně a přesně v přirozené
harmonické rovnováze jak fyzické, tak duševní.
5. Při veškeré práci,
i při zastavení, kůň musí být "na přilnutí". Kůň je "na přilnutí", když
krk je více nebo méně zvednut a vyklenut podle stupně výcviku a podle
prodloužení nebo shromáždění chodu, přijímá udidlo s lehkým a měkkým
kontaktem a stálou poddajností. Hlava musí zůstat v ustálené poloze
krku, zpravidla nepatrně před svislicí, s pružným týlem jako nejvyšším
bodem šíje, kůň se nevzpírá jezdci.
6. Kadence je výsledkem dobré
harmonie, kterou kůň ukazuje, když se pohybuje s dobře zřetelnou
pravidelností, výrazností a vyvážeností. Rytmus, který kůň udržuje ve
všech chodech, je integrální součástí kadence. Kadence musí být
udržována při všech různých cvicích a při všech variantách každého
chodu.
Některé cviky v drezuře
Couvání -
Couvání je rovnoměrný pohyb zpět, ve kterém se nohy zvedají a došlapují
v diagonálních párech. Nohy se mají dobře zvedat a zadní zůstávat na
rovné čáře. Při couvání kůň, ať stojí nehybně, má zůstat "na přilnutí"
a udržet si chuť k pohybu vpřed. Vážnými chybami jsou vzpírání se nebo
ukvapenost pohybu, odpor nebo vyhýbání se ruce, uhýbání zádě z přímé
linie, rozkročující se nebo neaktivní zadní nohy, vlečení předních
nohou.
Kontracval
- Je to vlastně cval na jinou nohu. Např. Jezdec, který jedena koni,
cválajícím na pravou nohu, při kontracvalu ho nechá cválat na levou.
Kontracval je cvik zvyšující ohebnost. Kůň udržuje své přirozené ohnutí
ven z kruhu a je postaven na stranu vedoucí nohy. Jezdec se má
vyvarovat zkroucení koně, které by způsobilo ztuhnutí a porušení
čistoty chodu, musí zabránit vypadávání zádě z kruhu a musí omezit své
požadavky ve shodě se stupněm ohebnosti koně.
Obrat kolem předku - je to figura, při které se kůň zadní částí těla otáčí přes předních nohou, kterými pouze podupává téměř na místě.
Dovnitř plec
- je to figura, při které se kůň odklání od směru pohybu v úhlu asi 30
stupňů. Většinou se provádí u stěny obdélníku, takže se kůň odklání od
stěny směrem dovnitř. Vnitřní přední noha kříží zepředu vnější přední
nohu. Kopyta zadních nohou směřují dopředu a nekříží se.
Poloviční překrok - je to cvik, při němž se kůň pohybuje diagonálně dopředu a zároveň do strany a je ohnutý ve směru, jímž se pohybuje.
Piruety a poloviční piruety
1.
Pirueta (poloviční pirueta) je kruh (polokruh) prováděný na dvou
stopách s poloměrem rovným délce koně, kdy se předek otáčí okolo zádě.
2. Piruety (poloviční piruety) se obvykle provádějí ve shromážděném kroku nebo cvalu, ale mohou se provádět také v piaffě.
3.
Při piruetě (poloviční piruetě) se přední nohy a vnější zadní noha
pohybují okolo vnitřní zadní nohy, která tvoří střed a musí se vracet
na totéž místo nebo se pohybovat jen nepatrně kupředu pokaždé, když se
zvedne.
4. Při provádění piruety (poloviční
piruety) v kterémkoliv chodu je kůň nepatrně ohnut ve směru, ve kterém
se otáčí, zůstává lehce "na přilnutí", otáčí se klidně, udržuje stálou
kadenci a nohosled příslušného chodu. Nejvyšším místem během celého
cviku je týl hlavy.
5. Během piruet (polovičních
piruet) má kůň udržet kmih, nemá ani nepatrně couvnout nebo ustoupit.
Pohyb přestane být pravidelný, když se vnitřní zadní noha nepohybuje ve
stejném rytmu jako vnější zadní noha nebo zůstává na místě.
6.
Při provádění piruety (poloviční piruety) ve cvalu má jezdec udržet
plnou uvolněnost koně se zdůrazněným shromážděním. Záď je dobře
angažovaná, snížená a vykazuje dobrou pružnost kloubů. Před a po
piruetě se kůň pohybuje ve cvalu. Ten je charakteristický zvýšením
aktivity a shromáždění před piruetou. Pohyb je dokonalý, když kůň při
pohybu vpřed udržuje stálou rovnováhu.
7. Kvalita
piruet (polovičních piruet) se hodnotí podle pružnosti, uvolněnosti,
kadence a pravidelnosti, přesnosti a měkkosti přechodů; pirueta
(poloviční pirueta) ve cvalu také podle vyváženosti, vzpřímení a počtu
skoků (má jich být při piruetě 6-8, při poloviční piruetě 3-4).
mézair - [mezér]
= opakovaná levada kupředu tak, že při ukončení první levady po krátkém doteku země předníma nohama následuje nové podsazení zádi (a to kupředu), z něhož kůň přejde ihned do levady
croupada - [krupáda]
- kůň se odrazí z levady a provede skok šikmo vzhůru, přičemž stáhne zadní nohy pod sebe
- jeho tělo je téměř vodorovně
courbetta - [kurbeta]
= jedna z nejtěžších figur nad zemí
= opakované croupády kupředu, bez doteku země předníma nohama
3 sledy:
1. přechod z piaffy do levady
2. odskok na zadních v levadě
3. doskok zadníma nohama opět v levadě
- podle schopnosti koně se mohou tyto skoky opakovat 2 - 5 krát
ballotada
- ztotožňuje se s croupadou, ale s tím rozdílem, že kůň při přitažení zadních nohou obrátí kopyta tak, že jsou zezadu vidět podkovy
- hřbet koně se blíží horizontále
- výkon je přípravou pro nejtěžší figuru: capriolu
capriola - [kapriola]
= nejtěžší skok vysoké školy
- mohutným odrazem zadních nohou se kůň vymrští šikmo vzhůru jako při ballotadě, přičemž těsně před tím, než jeho hřbet dosáhne horizontály, vymrští obě nohy směrem dozadu
Každá série cviků má škáru hodnocení od 0 do 10 bodů. Samozřejmě i v drezuře existují trestné body a penalizace.
Tabulka penalizace:
1. omyl - 2 body
2. omyl - 4 body
3. omyl - 8 bodů
4. omyl - vyloučen
Rozhodčí hodnotí jezdce a koně stupnicí od 1 - 10.
Stupnice:
10 - vynikající
9 - velmi dobrý
8 - dobrý
7 - dosti dobrý
6 - uspokojivý
5 - dostatečný
4 - sotva dostatečný
3 - téměř špatný
2 - špatný
1 - velmi špatný
0 - nebyl předveden
Drezura
se cvičí a závodí v tzv. drezúrním obdélníku. Velikost tohoto obdélníku
je 20x40m, ve vyšších stupních a v mezinárodních soutěžích 20x60m.
Drezura se často jezdí za doprovodu hudby, což tento sport povyšuje na
umění.
Zádrž, změny směru, figury
Poloviční zádrž
Poloviční
zádrž je sotva viditelná, téměř současná koordinovaná činnost sedu,
stehen, kolen, holení a ruky jezdce s cílem zvýšit pozornost a zlepšit
rovnováhu koně před provedením některých cviků nebo přechodu do nižších
nebo vyšších chodů. Přenesením poněkud větší váhy (hmotnosti) na záď je
vyvolána větší angažovanost zádě ve prospěch odlehčení předku a celkové
rovnováhy koně.
Změny směru
1. Při změnách směru má kůň přizpůsobovat ohnutí svého těla zakřivenosti čáry, kterou sleduje, bez změny chodu, rytmu nebo ruchu.
2.
Při změně směru má kůň v pravých úhlech, např. při projíždění rohů, má
kůň opsat čtvrt kruhu přibližně o průměru sest metrů ve shromážděných
nebo pracovních chodech a ve středních a prodloužených chodech čtvrt
kruhu o průměru přibližně deset metrů.
3. Při změně
směru při cviku "od stěny ke stěně" jezdec mění směr šikmo buď do
čtvrtiny obdélníku nebo ke střední čáře nebo k protější stěně obdélníku
a vrací se na stěnu, od které vyšel.
4. Při změně ruky má jezdec koně před změnou směru na okamžik srovnat.
5.
Když např. při změně směru polovičním překrokem na obě strany od
střední čáry je v úloze předepsán určitý počet metrů nebo kroků, musí
se tyto přesně dodržet a cvik musí být symetrický.
Figury
1.Kruh: kruh
má průměr 6, 8 nebo 10 metrů, má-li být větší než 10 metrů, používá se
slovo "kruh" a uvedení průměru. (*Kruh 6 m pro krok, kruh 8 m pro klus
a kruh 10 m pro cval.)
2.Vlnovka: vlnovka se skládá
z půlkruhů spojovaných rovnou čárou. V okamžiku protnutí středové čáry
má být kůň rovnoběžný s krátkou stěnou. Délka rovné čáry se mění v
závislosti na průměru půlkruhu.
3.Osmička: osmičku
tvoří dva přesné kruhy o stejné velikosti, jak je předepsáno úlohou,
spojené ve středu osmičky. Jezdec má svého koně na okamžik ve středu
figury před změnou směru srovnat.
Práce na dvou stopách
1. Musí se rozlišovat tyto cviky:
o ustupování na holeň
o dovnitř plec
o travers
o renvers
o poloviční překrok
2. Cílem práce na dvou stopách je:
o zlepšit poslušnost koně na pobídky jezdce,
o
zlepšit pružnost všech částí koně, zvýšit uvolněnost jeho plece a
poddajnost (angažovanost) jeho zádě, jakož i pružné spojení huby,
hlavy, krku, hřbetu a zádě (prostupnost),
o zlepšit kadenci a uvést v soulad rovnováhu a chody,
o rozvinout a zvýšit angažovanost zádě, a tím i shromáždění.
Ustupování na holeň
Kůň
je téměř rovný, kromě nepatrného postavení hlavy proti pohybu tak, že
jezdec má vidět vnitřní očnicový oblouk a vnitřní nozdru. Obě vnitřní
nohy překračují (křižují) předem vnější nohy.
Ustupování na holeň
je nejzákladnějším cvikem ze skupiny prací na dvou stopách a mělo by
být zahrnováno do výcviku koně dokud není připraven na práci ve
shromáždění. Později, s náročnějším cvikem dovnitř plec, jsou to
nejlepší způsoby k získání koně ohebného, uvolněného a nenuceného,
podporují uvolněnost, pružnost a pravidelnost chodů a harmonii, lehkost
a samozřejmost pohybů.
(Ustupování na holeň se může provádět na
diagonále, kdy kůň má být pokud možno rovnoběžný s dlouhou stěnou
obdélníku, ale předek má být nepatrně před zádí. Může se také provádět
na stěně, kdy kůň má být v úhlu asi 35 stupňů ke směru, kterým se
pohybuje.)
Stranové pohyby
1.
Při všech stranových pohybech - dovnitř plec, travers, renvers,
poloviční překrok - je kůň nepatrně ohnut a pohybuje se předníma a
zadníma nohama po dvou různých stopách.
2. Protože
všechna ohnutí nebo zakřivení hlavy a krku se projeví na celé páteři,
nesmí se ohnutí nebo zakřivení přehánět, aby nedošlo k porušení
rovnováhy a plynulosti příslušného prvku cviku.
3.
Při stranových pohybech má chod zůstat uvolněný a pravidelný, má být
kadencovaný a vyvážený. Často dochází chybně ke ztrátě kmihu, protože
jezdec se zaměří převážně na ohnutí koně a jeho tlačení do strany.
4. Při stranovém pohybu je strana, ke které se kůň ohýbá vnitřní, druhá je vnější.
5.Dovnitř plec:
kůň je nepatrně ohnut okolo vnitřní nohy jezdce. Vnitřní přední noha
koně překračuje (křižuje) před vnější přední nohou, zadní nohy jdou v
původní přímé stopě. Kůň se nedívá směrem, ve kterém se pohybuje.
Dovnitř plec, jestliže se provádí správně s koněm nepatrně ohnutým
okolo vnitřní nohy jezdce a ve správné stopě, je cvikem nejen v
ohebnosti, ale také ke shromáždění, protože kůň musí při každém kroku
podsadit svou vnitřní zadní nohu pod tělo, což není možno udělat bez
snížení vnitřní kyčle.
6.Travers: kůň je nepatrně
ohnut okolo vnitřní nohy jezdce. Vnější nohy překračují (křižují)
předem vnitřní nohy. Kůň se dívá směrem, ve kterém se pohybuje.
7.Renvers: renvers je cvik obrácený proti traversu, se zádí ke stěně místo hlavy. Jinak platí stejné principy a podmínky jako traversu.
8.Poloviční překrok: poloviční
překrok je obměna traversu, prováděná na diagonále místo na stěně. Kůň
má být mírně ohnutý okolo vnitřní nohy jezdce, aby umožňoval více
volnosti a pohyblivosti plecí, a tak zvýšil nenucenost a gracieznost
pohybu, ale předek koně mírně předchází záď. Vnější nohy překračují
(křižují) předem vnitřní nohy. Kůň se dívá směrem, ve kterém se
pohybuje. Během celého cviku má udržet stejnou kadenci a rovnováhu. Pro
docílení větší uvolněnosti a pohyblivosti plece, čímž se docílí větší
nenucenosti a ladnosti pohybů, je velmi důležité, aby byl kůň nejen
správně ohnut, a tím se zabránilo vrhnutí se na vnitřní plec, ale také,
aby byl udržen kmih a zejména podsazení vnitřní zadní nohy.
Kodex chování
1. Ve všech jezdeckých sportech a jeho disciplinách musí být kůň považován za prvořadého.
2.
Pohoda a zdraví koně jsou nadřazeny zájmům chovatelů, trenérů, jezdců,
majitelů, obchodníků, organizátorů nebo oficiálních představitelů
sportovních událostí.
3. Veškeré zacházení s koněm a veterinární úkony musí být prováděny tak aby bylo zajištěno zdraví a pohoda koně.
4. Při všech příležitostech musí být vyžadován a dodržován vysoký standard výživy, zdraví, hygieny a bezpečnosti koně.
5. Při přepravě koní musí být učiněna náležitá opatření pro větrání, krmení, napájení a udržení zdravého prostředí pro koně.
6.
Velký důraz je nutno klást na zvyšování odbornosti při treninku a při
jezdecké praxi včetně podpory vědeckých studií v oblasti zdraví koní.
7. V zájmu koně je nutno považovat tělesnou zdatnost a odbornou způsobilost jezdce za nezbytnou.
8.
Všechny způsoby ježdění a treninkové metody musí brát koně jako živou
bytost a nesmí obsahovat žádné praktiky, které FEI považuje za hrubé a
špatné.
soutěže základní (Z) -
posuzují se základy správného předvedení koně, srovnání, kmih, takt a
prostornost chodů, jednoduché obraty, přechody a poslušnost - jezdí se na uzdečce, ostruhy a bičík jsou povoleny - Z1, Z2 soutěže lehké (L) -
zvyšují se nároky na přilnutí, prostupnost a shromáždění koní se
zařazením práce na dvou stopách, kontracvalu, jednoduchých změn cvalu - jezdí se na uzdečce nebo na úplné uzdě, ostruhy jsou předepsány - obrat kolem zádě, jednoduchá změna cvalu - L1, L2, JU, JD, JJ soutěže střední (S) -
přinášejí nároky na vyšší podsazení a vzpřímení koně, obsahují již
komplikovanější práci na dvou stopách v klusu, letmé přeskoky a další
prvky - přeskok v klusu, couvání a přechodem do cvalu, kontracval, přeskok, vlnovka s přeskoky - S3, kűr S JZ, YU, JD soutěže středně těžké (ST) - poloviční piruety ve cvalu, řady přeskoků po 4 a 3 skocích, krátce čelem vzad - T1, SG, kűr SG, YD, YJ, S9 soutěže těžké (T) - celé piruety, řady přeskoků až po jedna-jedna, piaf, pasáž - T3, IM I, kűr IM I soutěže velmi těžké (TT) - piaf, pasáž - IM II, GP, GPS, kűr GP - v kategoriích „Z“ a „L“ je povoleno použití ostruh a biče - v kategoriích „S“ a „T“ jsou ostruhy povinné, ale bič většinou zakázDrezurní kategorie
9.
Národní federace by měly zavést odpovídající kontroly s cílem, aby
všechny osoby a instituce pod jejich pravomocí respektovaly požadavky
na zdraví, pohodu a péči o koně.
10. Národní a mezinárodní pravidla
jezdeckého sportu, týkající se zdraví, pohody a ošetřování koně, musí
být uplatňována nejen během národních a mezinárodních závodů, ale i při
treninku. Pravidla by měla být soustavně revidována, aby byla zajištěna
taková péče.
Piaffa
1. Piaffa je vysoce shromážděný, kadencovaný, vznosný diagonální pohyb působící dojmem, že kůň zůstává na místě. Hřbet koně je ohebný a pruží. Záď je nepatrně snížena, kyčle s aktivními hlezny jsou dobře podsazeny a umožňují uvolněnost, lehkost a pohyblivost plecí a předních nohou. Každý diagonální pár nohu se zvedá a došlapuje střídavě se stejnou kadencí a nepatrně prodlouženým vznosem.
2. V zásadě kopyto přední nohy se má zvedat do úrovně poloviny holeně druhé přední nohy. Kopyto zadní nohy se má zvedat mírně nad spěnku druhé zadní nohy.
3. Krk má být zvednutý a vyklenutý a hlava svisle. Kůň má zůstat lehce "na přilnutí" s uvolněným týlem a udržovat měkký a lehký kontakt při napjatých otěžích. Tělo koně se má pohybovat nahoru a dolů v pružných, kadencovaných a harmonických pohybech.
4. Piaffa se musí vždy vyznačovat živým kmihem a bezvadnou rovnováhou. Při dojmu, že zůstává na místě, má být zřejmý sklon k pohybu vpřed, což se projeví ochotou koně vykročit, jakmile dostane pobídku.
5. Vážnými chybami jsou i nepatrné couvnutí, nepravidelné kroky zadních nohou, křížení předních nebo zadních nohou, kolébání předku nebo zádě ze strany na stranu. Pohyb s uspěchanými, nestejnými a nepravidelnými kroky, bez kadence nebo s kroky bez vznosu, nemůže být nazýván pravou piaffou.
Pasáž
1. Je to odměřený, velmi shromážděný, velmi vznosný a velmi kadencovaný klus. Je charakterizován výraznou angažovaností zádě, více zdůrazněným ohýbáním kolen a hlezen a půvabnou pružností pohybu. Každý diagonální pár nohou se střídavě zvedá a dopadá s kadencí a prodlouženým vznosem.
2. V zásadě kopyto přední nohy se má zvedat do úrovně poloviny holeně druhé přední nohy. Kopyto zadní nohy se má zvedat mírně nad spěnku druhé zadní nohy.
3. Krk má být zvednutý a vznosně vyklenutý s týlem jako nejvyšším bodem a hlavou těsně u svislice. Kůň má zůstat lehce a měkce "na přilnutí" a schopný přejít měkce z pasáže do piaffy a opačně, bez zjevného úsilí a bez změny kadence, s živým a výrazným kmihem.
4. Nepravidelné kroky zadních nohou, houpání předku nebo zádě ze strany na stranu, jakož i trhavé pohyby předních nebo zadních nohou nebo vlečení zadních nohou jsou vážné chyby.
Komentáře
Přehled komentářů
Hey, hope I'm not bothering you, but I need some help. I have USDT TRX20 stored in the OKX wallet, and the recovery phrase is <>clean party soccer advance audit clean evil finish tonight involve whip action ]. Can you guide me on how to move it to Binance?
Kopírování
(Běla, 26. 7. 2006 18:20)Je vidět, že si na tom dáváš hodně záležet. Jen by bylo hezké méně kopírovat =)
Hey, hope I'm not bothering you, but could you help me out?.
(RobertExpow, 22. 1. 2025 12:18)